Markéta pracovala z domova tři roky. Každé ráno otevírala notebook v posteli. "Nemám kam jinam," říkala.
Vytvořili jsme jí pracovní kout – ne kancelář. Místo s denním světlem, kde se dá myslet, ale večer se nedá pracovat. Fyzická hranice mezi prací a životem.
Výsledek: "Poprvé jsem vypnula v osm večer a cítila se v pohodě."